DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
PEVNOSTOLOMOUC.wbs.cz
Home
Historie
Forty
Opevnění
Prachárny
Slovníček
Obrazárna
Odkazy
Od doby získání Moravy Přemyslovci na počátku 11. století byla Olomouc hned po Praze druhým nejdůležitějším střediskem českého státu a tato skutečnost se odrazila nejenom tím, že se stala centrem moravské církevní provincie, ale současně také významným opevněným sídlem údělných knížat z přemyslovského rodu. Ani v dalším dějinném vývoji význam hradu a později královského města neklesal, ale naopak vyústil v jeho vedoucí postavení v Moravském markrabství. V této funkci se Olomouc střídala s Brnem. V obou městech totiž probíhala zasedání moravského zemského soudu i moravského zemského sněmu. Formálně si Olomouc udržela titul hlavního města markrabství až do roku 1782. Současně však Olomouc plnila rovněž důležitou funkci opevněného centra severní Moravy a za tímto účelem byla odpovídajícím způsobem opevněna. Teprve třicetiletá válka a dlouhá okupace města švédským vojskem znamenala zásadní předěl v osudech Olomouce. Na jednu stranu vyvolala trvalý přesun funkce hlavního města Moravy na Brno a na straně druhé zvýraznila význam Olomouce coby pevnosti. Nejstarší zmínka o olomouckém opevnění pochází z roku 1321. Olomouc obklopoval základní systém hradeb s úzkým parkánem, obkročmo situovanými věžemi bran a hranolovými věžemi, které se střídaly s půlkruhovými baštami. Na severu a západě si rovinatý terén vynutil dvojí linii obrany, která byla posílena vodním příkopem. K tehdejšímu systému patřily i z většiny nedochované městské brány a také fortny. V průběhu staletí pak docházelo k dalšímu zlepšování obranného systému. Během válek o habsburské dědictví (pol. 18. století) získala Olomouc po ztrátě Slezska statut hraniční pevnosti. Tento fakt si vyžádal zcela zásadní přestavbu a doplnění stávajícího zchátralého městského opevnění a tak se ve stejné době zásluhou Marie Terezie přebudovala na moderní bastionovou pevnost, která se mohla počítat k jedné z největších a nejdokonalejších bastionových pevností nejen v rámci českých zemí, ale také v rámci celé habsburské monarchie. O století později byl obranný systém města rozšířen o soustavu předsunutých pevnůstek, které zvětšily akční rádius pevnostní posádky a vzdálily hlavní obrannou linii dále do předpolí pevnosti. Olomoucká pevnost byla zrušena dne 9. března 1886, protože ohraničení města hradbami bránilo jeho dalšímu rozvoji. Nedílnou součástí pevnosti byly také kasárenské a jiné vojenské objekty např. Tereziánská zbrojnice, Edelmannův palác, Hanácké kasárny, Vodní kasárny, budova Vojenské pekárny. 
Olomoucké podzemí

https://www.poznatsvet.cz/cestovani/olomouc-podzemi/

 
 
   - současná městská zástavba historického jádra
   - současné části pevnosti Olomouc
   - současný Mlýnský potok
A - Hanácká kasárna 1 - Cikánská branka
B - Dům armády 2 - hranolová obranná věž
C - Vojenská pekárna 3 - okrouhlá románská věž
D - Tereziánská zbrojnice 4 - prostor zbořené Vnitřní Hradské brány
E - Korunní pevnůstka 5 - Židovská brána
F - Vodní kasárna 6 - Michalský výpad
G - prostor zbořené městské zbrojnice 7 - Katovská branka
H - prostor zbořených Mořických kasáren 8 - prostor zbořené Blažejské brány
CH - Dělostřelecké kasárny 9 - prostor zbořené Kateřinské brány
I - Ravelin č. 27 10 - prostor zbořené Dolní brány
  11 - Terezská brána
  12 - prostor zbořené Střední brány
  13 - prostor zbořené tzv. Putzentürl-pförtl
  -
  15 - prostor zbořené Litovelské brány
  16 - pozůstatky středověkého opevnění s Prašnou věží
  17 - pozůstatky renesančního opevnění s Růžovou brankou
  18 - prostor zbořené Rohelské brány a zbořené Vodární věže
  19 - prostor zbořené Barbořiny brány s pozůstatky pozdněgotických hradeb
  20 - prostor zbořené Nové brány
  21 - pozůstatky Špitálského bastionu
  22 - bývalá Brána Všech svatých
  23 - Locatelliho bastion
  24, 25, 26 - pás středověkých hradeb
 
 

 
 
 
 
 
 
 
► Raportní plán Bastionové pevnosti Olomouc
Administrace WebSnadno | Tvorba webových stránek na WebSnadno  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek