Pevnost Olomouc

Fortový „věnec“ je unikátním projektem podplukovníka Wurmba z roku 1850 představujícím modernizaci Olomoucké pevnosti - přeměna bastionové pevnosti na pevnost fortovou (táborovou). Počítal s vybudováním 25 detašovaných polygonálních fortů (pevnůstek) vytvářejících uzavřený prstenec kolem vlastní pevnosti tzv. noyau, přičemž ne všechny pevnůstky byly postaveny buď z důvodů finančních, časové tísni nebo jejich úlohu převzaly jiné forty věnce. K pevnůstkám, které z některé z výše uvedených příčin nebyly realizovány patří forty IVa, XII, XIV, XVI, XXI. Označení fortů „XII“ a „XIV“ byla v pozdějších letech (po roce 1870) přiřazena k plánované samostatně stojící skupině fortů na Babě. Zbývajících 20 pevnůstek dělíme podle způsobu jejich provedení na forty permanentního typu, polopermanentního a provizorního. Permanentního typu byly forty I, II, IV, V, Va, VII, XI, XIII, XV, XVII, XX, XXII. Polopermanentního provedení byl od roku 1868 - 1870 fort XVIII. K provizorním patřily pevnůstky III, IIIa, VI, VIII, IX, X, XVIII (od 1866 - 1868), XIX. Do tohoto projektu ovšem nebyly zahrnuty starší forty na Šibeničním a Tabulovém vrchu (fort Galgenberg a fort Tafelberg), jejichž výstavba proběhla mezi roky 1838 - 1846. Fort Tafelberg byl již během své aktivní služby využíván jako vězení. Plánovaný byl také fort Pavlovice (fort Paulowitz), který měl stát přibližně v místě dnešní pily v městské části Pavlovičky. Po roce 1870 se měl věnec rozšířit o dalších 9 pevnostních objektů uspořádaných do skupin tzv. festů [Fest Baba (2 forty + tzv. zemní šance) ], [Fest Chlum (3 forty) ], [Fest Heiligenberg (4 forty + 2 dělostřelecké baterie) ]. Z těchto objektů se realizace dočkal pouze Fort č. 2 Radíkov.

Olomoucká fortová pevnost

https://www.turistika.cz/mista/olomoucka-pevnost-fort-xx-krelov-bruchotin-del-fuego/detail

https://goo.gl/maps/xWjBGq14scrc4Etj9

http://www.kuk-fortification.net/fort-xvii-in-kronau-krelov/dsc08311-kopie-copy/

https://www.geoinformatics.upol.cz/dprace/magisterske/stencek15/pages/map2.html